Úvodní strana > Novinky > Novinky - červen 2009
Interview s Davidem Boreanazem z Deamon's TV
5.6.2009 | by gilly8
Před pár dny se redaktorovi Deamon's TV poštěstilo setkat se s Davidem Boreanazem a udělat s ním rozsáhlý rozhovor o jeho práci na seriálu Bones - ať už v roli herce, producenta či režiséra. A nezapomnělo se ani na vztah Bootha a Brennanové. Je zjevné, že David je se seriálem úzce spjatý a na jeho další vývoj má velký vliv. Je tedy na uváženou, nakolik David stojí za úpadkem 4.série. Nicméně ani on zřejmě nepochopil zápletku Harta Hansona na konci finále, protože se v rozhovoru zmiňuje o tom, že Booth neví, kdo Brennanová je;-). Je tedy otázkou - buď to David nepochopil, anebo se spíše nabízí jiné vysvětlení. Hart to zamýšlel zprvu jako amnézii, ale vzhledem k negativní reakci diváků změnil záměr a zapomněl to Davidovi sdělit.
Níže si můžete přečíst rozhovor přeložený do češtiny. Musím ale říct, že překládat Davidovy rozhovory je opravdu za trest. Věčně se opakuje a často nedokončuje věty. Někdy absolutně netuším o čem mluví. Ech...:-).
Gratuluji k obnovení seriálu Bones na další dva roky. Jaký je to pocit?
Povedlo se. Já jsem to vždycky brával tak, že se v téhle branži má žít momentem. I když řeknou, že nás obnovují na dva roky, tak jdu prostě z dílu do dílu. Nevíte, co se může se seriálem stát v průběhu let a máte štěstí, když se natočí pilot. A dostat pilotní díl do televize je dnes velmi těžké a vždycky to tak bylo. Takže já to vždycky viděl takhle: "Je skvělé, že to říkají," ale ve skutečnosti to pro mě není žádné opravdové potvrzení. Já se teď soustředím na na to, abychom novou sérii začali s novou chutí v místě, kde jsme tu předchozí ukončili. Co se mě týká, tak prostě začneme od tohoto bodu.
Hádám, že to je asi dobrý přístup.
Ano. Je to velmi nepředvídatelný byznys a já měl štěstí, že jsem mohl hrát ve třech seriálech a dotáhnout to v nich tak daleko, jak jsem jen mohl. Je to pro mě velkým požehnání.
Nyní hrajete postavu Seeley Bootha již čtyři roky. Jak se podle vás tato postava během let vyvinula?
No, on se neustále mění a vyvíjí spolu se mnou. Jestli jsem ten typ herce, který pracuje na základě zkušeností a zvnitřnění, spousta toho, co se děje uvnitř mě, je výsledkem toho, co zažívám kolem sebe každý den. Co tím chci říct? Když pracuji s Ivanou Chubbuck, která je mým hereckým koučem, každý víkend na každém dílu, každé scéně, každém momentu, často zapojujeme improvizaci a věci, které mi pomáhají, abych postavu udržel zajímavou a neustále ji rozvíjel pro scénáristy, diváky a také pro sebe. Pokud to takhle člověk nedělá, dostane se do vyjetých kolejí. Vím, že spousta lidí pracuje odlišně a mají různé přístupy, ale pro mě je to nejlepší cesta, alespoň dokud to funguje. Teď je to ještě větší zábava než dřív. Tak před pěti nebo šesty leti jsem býval ale hůře zvladatelný a tvrdohlavý. Jenže s touto sérií se Booth vyvinul v tolika různých směrech. Dozvíte se více o jeho uvažování i jeho rodině, jeho vztahu s Kostičkou či jak zvládá konflikty. Vztah s ní je pro něj tím nejdůležitějším a vidíte, jak se ho snaží udržet naživu. Skutečnost, že oba zažili onu fantazijní sekvenci na konci série a každý byl natěšený, že je uvidí v posteli, jak se milují - chci tím říct, že tohle divákům dalo to, co si přáli, ale zároveň je to trochu naštvalo, protože nedostali PŘESNĚ to, co chtěli. Takže neustále musíme hledat cesty, jak udržet zájem a zaujetí publika pro tyto dvě postavy. Myslím, že odvádějí skvělou práci v získání zájmu už jen tím, co dělají scénu po scéně a moment po momentu a právě na tom pracujeme každý víkend.
Co byste vzkázal fanouškům, kteří chtějí, aby se Booth s Brennanovou dali SKUTEČNĚ dohromady?
Myslím, že se musíte pořádně dívat na to, čím procházejí, když jsou spolu. Chci říct, že vždycky byli spolu. Vždycky se chovali jako hašteřící manželský pár. Vždycky byli spolu, bok po boku, řešíc zločiny v těch nejbláznivějších situacích. Vždycky se pokoušejí vyváznout z nebezpečí a krýt si záda, mají k druhému velký respekt, starají se jeden o druhého a učí se od sebe. Takže myslím, že už je to jen krůček od skutečného vztahu. Někteří lidé je chtějí vidět, jak se vezmou a milují se každý den a někteří zase ne. Někteří si myslí, že by to seriál poškodilo. V tomhle ohledu musíme být velmi opatrní. Hart Hanson odvádí opravdu skvělou práci v udržování jejich vzájemné blízkosti, ale zároveň je zvládá držet od sebe. Musíte si s postavami projít složtými situacemi, abyste viděli, kam se posunou po pár dílech, když byly z nějakého důvodu odloučeny a pak jsou spolu. Teď když Booth neví, kdo Brennnanová je, mohlo by to po několik prvních epizod páté řady být hodně zajímavé. Nemyslím si, že by ta zápletka - "Nevím, kdo jsi" - trvala nějak dlouho, jako třeba 19 epizod. Je to prostě další zápletka, jen hodně zajímavá.
Vaše postava balancuje na několika liniích. Myslíte si, že se to stane stálou součástí seriílu nebo někdy nastane moment, kdy už to nebude nutné?
Balancuje emocionálně nebo fyzicky? Co tím myslíte?
Myslím, že jeden žije z druhého (Booth a Brennanová). Myslíte, že budou pokračovat tak jako doposud nebo se vyvinou v něco jiného - ne nutně romantického?
Správně. Myslím, že se posunou. Už jen vzhledem k těm všem zlomům v jejich vztahu - mluvili o tom, že Brennanová chce dítě a Booth by měl být otcem. To jsou věci, které ovlivní každý vztah jak v osobní, tak v profesionální rovině a s přesně takovými věcmi se budeme v příští sérii pokoušet vyrovnat. A také s tím, jak tomu obě postavy budou čelit a na čem vlastně jsou. Takže myslím, že jeden druhému budou pomáhat v hledání rovnováhy a vždycky budou stát při sobě. Oba jsou si tak podobní, ale zároveň jsou tak jiní, což je zdrojem mnoha vtipných situací.
Jak se připravujete na hraní Bootha? Máte nějaký proces, který se snažíte dodržovat, když se Vám do ruky dostane scénář? Je to teď po několika letech jednodušší?
Ne, nikdy to není jednoduché. Pokud by to bylo jednoduché, tak bych měl pocit, že nedělám svoji práci. Vezmu si scénář, vstřebám ho, rozložím si ho kousek po kousku, scénu po scéně jak jdou za sebou. Nejdřív řeším technické věci. Pokouším si představit, kde se scény budou točit, jak jsou daleko od sebe, kdy se odehrávají - prostě standardní domácí úkol, který dělám se scénářem a postavou, předtím než začneme probírat scény s mou hereckou trenérkou Ivanou Chubbuck a stejně tak to dělá i Emily Deschanel. Pracujeme o víkendech a společně procházíme každou scénu a každý moment a nacvičujeme je. Dostaneme je do těla. Přicházíme s různými nápady. Přepisujeme scény a s nápady pak chodíme za Hartem. Není to takový ten běžný přístup ve stylu: "Jsme ve čtvrté sérii, tak ať už to máme rychle za sebou." Dáváme do každé scény spoustu energie a práce a jsme na to opravdu hrdí. Od nás obou je to velká oběť. Během týdne pracujeme do nočních hodin a asi si myslíte, že o víkendu bychom rádi měli volno na vyspání a na to, abychom mohli být se svou rodinou - a to také jsme - ale i tak si vždycky najdeme čas na to, abychom každý víkend zkoušeli. Je to jen jedna z mnoha věcí, které seriálu dáváme navíc a je to také výsledek našeho odhodlání vylepšovat každou scénu a každý díl.
Vy máte velký vliv na scénář i pojetí jednotlivých scén, že ano?
Ano, zcela jistě. Již dříve jsem si zkusil režii a režíroval jsem teď i Bones. Jsem také producent. Mám vliv v tom smyslu, že se snažím druhé pro něco nadchnout. Scénáristé napíší scénu a my na to reagujeme třeba: "Ale to se k té postavě vůbec nehodí. Co třeba tohle?" Je to součást tvůrčího procesu. Abyste dosáhli pocitu, že odvádíte dobrou práci, musíte zapojit kreativitu. My máme štěstí, že Hart je tomu otevřený. Říká: "Dobrá, podívejme se na to." Před každou scénou si jdeme sednout s režiséry a říkáme jim: "Plánujeme dělat tohle. Chceme vás upozornit na toto. Jaké máte k té scéně nápady?" Takže probíhá výměna spousty názorů a odráží se to na procesu zkoušení, protože přijdeme se scénou a ta se pak přepíše - možná nepříliš výrazně - do té podoby, že ovlivní tón scény. To, že můžu přicházet se svými bláznivými nápady mě motivuje a umožňuje mi to hrát postavu různými způsoby. Oni to pak vidí a řeknou: "Páni, to dává smysl. To se mi líbí. Udělejme to tak." A v tom je pro mě ta radost a kouzlo.
Můžete porovnat své zkušenosti s hraním a režírováním?
No, je to spousta práce v podstatě 24 hodin denně. Když se snažíte spojit hraní a herectví, tak znáte všechny podrobnosti o každé postavě, kulise, prostředí a situaci. Je to dřina, ale stojí to za to. Být hercem a porozumět procesu a zároveň být schopný vstoupit do režisérských šlépějí...je to radost, je radost, když víte, jak komunikovat s hercem. Někdy si ze mě Emily dělá legraci, protože občas mluvím v metaforách. Takže moje řeč zní asi takhle: "Co jsi právě řekl a co jsi tím myslel?" Myslím, že jednou jsem řekl: "Dej té své poznámce nějakou pointu," čímž jsem myslel, aby do své řeči přidal sílu a jistotu. Prostě jsem to tak vypálil a nemyslel tím, aby na to šel nějak tvrdě. Někdy mluvím různými jazyky. Lidi pak na mě koukají, jako bych měl spadl z Marsu. Ale myslím, že to jde ruku v ruce s porozumněním procesu a vášní pro práci.
Barvy a zkušenosti nebo i hudba mě vždycky braly za srdce a já se je pokouším zapojovat do svého režírování i do rozhovorů s herci. Bavím se s nimi tak, aby tomu rozuměli, jako třeba: "Vím, čím procházíš. Chápu to. Chci aby pro tebe ta scéna byla výzvou, ale i v pozitivním smyslu, aby ti to nebylo nepříjemné, ale abys zároveň cítil, že s tou postavou děláš něco jiného - zajímavého. Něco, co je jedinečné a tys to dřív ještě nezkusil." Pokud to nefunguje, musíte být opravdu schopný to vnímat, když režírujete. Když nevíte, jak poslouchat, pak si nemyslím, že vám režírování může něco přinést. Schopnost poslouchat je skutečně důležitým atributem, který jako režisér musíte mít - poslouchat, co lidé říkají, poslouchat věci, které jsou kolem vás, naslouchat svému vnitřnímu hlasu, poslouchat, co říkají herci. Musíte mít opravdu silnou schopnost vnímat, když to chcete jako režisér zvládnout.
Chtěl byste se k režírování vrátit? Třeba v příští sérii?
Ano. Zcela určitě. Můžu potvrdit, že budu režírovat.
Tak to se na to těším.
Jo. To všichni ostatní kolem mě ne. Á, ty metafory a všechno to šílenství, osobní život - je v tom pěkný zmatek.
Na IMDb jsem si všiml, že hrajete ve filmu Our Lady of Victory Můžete mi o něm něco povědět?
Nedávno jsem mluvil s režisérem a zrovna se jedná o tom, kdo ten film uvede do distribuce - buď Lionsgate nebo někdo jiný. Nevím, ale doufám, že půjde do kin letos na podzim nebo na jaře příštího roku. Je to dobový film a je opravdu skvělý. Natáčeli jsme ve Filadelfii. Hraje v něm Carla Gugino, což je opravdu velmi oduševnělá herečka. Když se mluví o práci, kterou děláte z energie, tak ona je tím nejlepším příkladem. Film je založený na skutečném příběhu ženy, která byla první trenérkou, jejíž tým vyhrál národní mistrovství v ženském basketballu na Univerzitě Immaculata. Nese v podobném nádechu jako Hráči z Indiany nebo Rocky, co se týká přístupu ke sportu. Obsahuje mnoho vtipných momentů. Opravdu doufám, že diváci budou mít možnost ho vidět. Tedy, vím, že budou, ale jde o to ještě to nějak zařídit. Je to bezva film.
Kdybyste si mohl vybrat, v jakém seriálu byste si chtěl zahrát?
Pravděpodobně v "Damages". Myslím, že bych do toho opravdu rád šel. Pořád se tam pokouším dostat. Už jsem řekl svému agentovi, že bych si tam rád zahrál ve vedlejší roli nebo alespoň nějaký "štěk". Myslím si, že je to opravdu, opravdu chytrý kousek. Máma mi také pověděla o dalším seriálu, který se jmenuje "Breaking Bad", který je také skvělý. Takže by to u mě vyhrály tyhle dva seriály.
Skvělá volba.
Jo, no, myslím si, že nejlepší scénáře v televizi má dlouhodobě "The Wire". To by bylo další v pořadí. Myslím, že také natáčí ve Filadelfii.
Zdroj: Deamon's TV
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář